Ten večer, kdy jsem potkal Muňu v gay baru mi nešel z mysli ještě hodně dní. A věřte nebo ne, dokonce se mi zdály i dost nemravné sny, kdy mi dva…. No fuj. Celý týden jsem měl náladu pod psa, protože jsem si uvědomoval, že slintám na špatnou štangli salámu, ale nemohl jsem se donutit přestat. Bylo to jako hloupá písnička, co vám uvízne v hlavě: „Muňa je teplej! Můňa je teplej, Můňa je teplej.“ Ale v tu dobu jsem to nevěděl na jisto. Přece existovali i jedinci, co si svojí orientaci testují. Já teda žádného nikdy nepotkal, kromě holek, ale prý to existovalo. Nebylo to ale jedno? Ať tak či tak, líbil se mi brácha mýho nejlepšího kámoše. Líbil se mi, a to mu bylo šestnáct. Bylo to dítě, pro mě jo. Navíc se mně v jeho věku líbil jeho brácha… ne tohle už bylo i na mě moc komplikovaný. Mozek se mi vařil zbytečnýma otázkami, myšlenkami a byl jsem duchem mimo. A pak přišel nečekaný telefonát od Miloše. Byl to sotva týden nebo 10 dní po událostech v gay baru? Ten den mi Miloš několikrát volal. Už to bylo dost divný, protože tohle nikdy nedělal. Když si chtěl pokecat, existoval FB, nebo skype. Hned jak jsem viděl tři nepřijaté hovory, polilo mě horko. Jestli Muňa něco prokecnul… Miloš zněl v telefonu dost divně, dost… nervózně? Nevím jak to popsat. Vždycky se zdráhal požádat někoho o pomoc, To on byl ten, kdo každému pomáhal a radil. A tehdy tuhle službu chtěl po mně. Když zjistil, že mám víkend volný, trval na tom, že musím přijet do Jeseníku, protože se mnou potřebuje něco důležitého probrat. Pot ze mě tekl proudem a jen jsem se modlil, abych se já po jeho probrání se něčeho neprobral až v nemocnici. Miloš tu byl pro mě ale oporou vždy, když jsem to potřeboval, a proto bych ani nemohl odmítnout. O víkendu jsem sedl na vlak a zamířil zpátky do mého bývalého bydliště.

Milošovo přivítání bylo stejně rozpačité, jako jeho telefon a já začínal mít pocit, že jde o něco hodně špatnýho. Nechtěl jsem chodit dlouho kolem horké kaše a Miloš zřejmě taky ne. Proto mi popsal situaci, která u nich doma nastala, když Muňa přijel od babičky z Olomouce. Nestačil jsem nad tím valit bulvy. Ten malej zmetek svolal rodinou poradu, na tvrdo oběma rodičům vmetl do tváře, že je na kluky a po propagaci queer komunity odkráčel do pokoje. Zůstal jsem na Miloše civět opravdu šokovaně…. Ne proto, že by to Muňa přiznal, ale jakým způsobem, navíc už v šestnácti letech, bez skrupulí a tajností… nevěděl jsem, jestli ho obdivovat, zabít nebo se tomu začít smát. Ale začínal jsem chápat, proč Miloš trval na tom, abych přijel. Byl jsem totiž jediný gay, kterého nejspíš znal. Možná chtěl nějaký můj názor, radu? Opravdu jsem si tohle myslel, ale popravdě… „No víš, chci, abys mi řekl naprostou pravdu, jasný? Jsme kámoši, ne? „Jo jasně že jsme. Hele Mildo, tohle není konec světa jen prostě…“ „Muňa nám řekl, že byl v Olomouci v gay baru….“ A kruci! „… a že tě tam potkal….“ A dvojité kruci! … a že s tebou měl sex. Tak chci vědět, jestli ti mám rozbít hubu hned, nebo až za chvíli?“ „Cože?!!!“ Měl jsem pocit, že mám slyšiny. Skoro jsem na křesle nadskočil dva metry vysoko. Jak mohl ten spratek jeden něco takového říct? Proč by to proboha dělal? Chtěl moji smrt? „Ne, proboha fuj, Miloši neblbni. Jo potkal jsem ho v gay baru, to je pravda ale byl jsem z toho dost v šoku. Nic jsme spolu neto… vždyť je to Muňa!“ Úspěšně jsem zazdil tu pusu, ne proto, že bych se měl za co stydět… i když… ale spíš proto, že tehdy to opravdu Miloš nepotřeboval a určitě ani nechtěl slyšet. Byl jsem sobeckej parchant a nechtěl v jeho očích vypadat oplzle. Vždyť by mi neuvěřil, že se na mě Muňa sám vrhnul.

Naštěstí mi Miloš uvěřil. Určitě jsem slyšel, jak mu ze srdce spadnul celej kamenolom. Trochu ho to uklidnilo a hned mi popsal, že situace doma je špatná. Musel dojet z Prahy, protože jejich máma byla na prášky a pořád mu volala, ať s tím něco udělá. Jako by to bylo možný. A jejich táta od toho prohlášení nepromluvil na nikoho v domácnosti. Byl jako nášlapná mina. Docela jsem chápal, že to asi musel být pro všechny šok. I pro mou mámu byl a pak mě napadl ten spásný nápad, jak Milošovi pomoct. (Teda kromě toho mu zabodnout ulhaného bratra). Počkali jsme na jejich mamku a dali si flašku vína. V klidu si s ní o tom promluvili, byla to rozumná ženská bez předsudků, ale zrovna moc se jí tahle situace nezamlouvala. Jo, gayové nevadí, pokud vám dítě neoznámí, že ho opačné pohlaví nebere. Ptala se mě na různé věci, některé dost…ehm intimní, ale snažil jsem se jí odpovídat co nejlíp po pravdě, aby viděla, že Muňa není nemocnej, neumře na to, pořád to bude ten malej, roztomilej…šmejd, kterého zkopu do kulata! Dokonce jsem paní Mileně (jo oni měli úchylku na jména, začínající od M) dal číslo na mou mámu, aby to mohli případně probrat spolu. Zda to byl dobrej nápad? Kdo ví, ale nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.

Seděli jsme u vína dost dlouho, takže když bouchly dveře, všichni jsme mysleli, že se otec rodiny vrátil. Opak byl pravdou. Muňa dorazil z fotbalového tréningu a překvapeně na nás tři zíral. Asi nechápal, co tam děláme. V tu chvíli se mi opravdu v kapse otvírala kudla. Jak si mohl dovolit tvrdit, že jsme spolu spali? Jasně jsem ho bodal pohledem a vařila se ve mně krev. Ale Muňa si z toho zřejmě nic nedělal. Samolibě se uculil a šel vyžrat ledničku. V tu chvíli jsem opravdu zatoužil mu hodně nehezky ublížit. Třeba ho přiškrtit, jako Homer Simpson Barta.

Miloš mi nabídl, že u nich mám strávit víkend, když už mě táhl až z Olomouce a já hodně váhal. Lákalo mě to, nejen moct strávit chvíli s Milošem, kterého už jsem delší dobu neviděl ale… no možná mé svědomí mělo postranní úmysly. Nechal jsem si ustlat na gauči a všechno bylo v pohodě. Netušil jsem ale, že tohohle rozhodnutí budu ještě dlouhou dobu litovat.